Rizoto se žampiony a div(n)ými bylinkami

Proč div(n)ými bylinkami? Protože mám úchylku využívat v kuchyni jedlé rostlinky, které se jen tak volně vyskytují v přírodě. Receptů na jídla z kopřivy je tu už víc, ale tentokrát jsem si řekla, že zkusím vařit s jinou rostlinkou.
Je jí druh z čeledi mrkvovité, má zajímavou mrkvovo-petrželovou vůni a zahrádkáři ji nemají příliš v lásce, protože je to neúprosný plevel. Hádal někdo kozonohu? Protože pokud ano, měl pravdu 🙂

Kozonoha hostcová roste na zastíněných stanovištích a velmi rychle se díky plazivým kořenům dokáže rozšířit. V lidové medicíně se používá k léčení dny (což vyplývá i z latinského druhového názvu podagraria – podagra je dna). Obsahuje množství vitamínu A, C, minerálů jako vápník, železo, hořčík… Sbírají se mladé, svěže zelené výhonky.

Pokud se však bojíte div(n)ých jedlých rostlin, můžete klidně použít kopřivu nebo špenát.

Cena 1 porce: 0,90 € (cca 22 korun)

Na 5 porcí potřebujeme:
– 200g rýže (ideálně arborio)
– 1 cibuli
– 200g žampionů
– 2 hrsti kozonohy (nebo kopřivy, špenátu…)
– 100g parmazánu
– 1 stroužek česneku
– 100g másla
– 1 lžíce oleje
– 2dcl bílého vína
– 500ml vývaru (případně vody)
– špetku tymiánu
– sůl, pepř na dochucení

Postup:
1.) Na oleji a troše másla osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku, dokud nezesklovatí. Přidáme na plátky nakrájené žampiony a smažíme, dokud cibulka nezačne karamelizovat a ze žampionů se neodpaří voda a nezačnou být mírně opečené do zlatova. Přidáme prolisovaný česnek a tymián a smažíme ještě asi minutu, jen aby koření začalo vonět.
2.) Přidáme rýži. Podstatou krémového rizota je postupné přilévání vína/vývaru a neustálé míchání, aby škrob z rýže vytvořil krémovou konzistenci. První přilijeme víno a mícháme, dokud se tekutina nevstřebá. Následně po naběračkách postupně přidáváme vývar, dokud nám nevznikne krémová konzistence a rýže je uvařená al dente (ne rozvařená) – celý proces trvá asi 30 minut.
3.) Do rizota vmícháme rozmixovanou kozonohu (kopřivu, špenát), zbytek másla a nastrouhaný parmazán. Zamícháme a odstavíme z ohně. Dochutíme solí a pepřem.
4.) Podáváme hned, posypané nastrouhaným parmazánem. Dobrou chuť.

Poznámka: parmazán není nejlevnější surovina a možná to vypadá, že na blogu o levném stravování nemá co dělat. Opak je ale pravdou. Má silnou a výraznou chuť, což znamená, že není třeba velké množství, aby povznesl jídlo na vyšší level. Spáruje-li se s levnějšími surovinami (jako například bylinkami, které jsme si v přírodě nasbírali zdarma), i v kuchyni, kde se šetří každou korunou má své opodstatnění.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *